Výcvikáři

Kateřina Provazníková

Kynologii se věnuji cca od roku 1997, kdy jsem začínala s křížencem německého ovčáka, se kterým jsem dělala jak poslušnost tak agility. Poté mi mamča pořídila fenku německého pinče "Čakí", byla to svéhlavá pinčice, se kterou jsem toho spoustu zažila nejen v agility, ale i v životě jako takovém. Agility jako takové znám a dělám od doby, kdy se běhalo od překážky k překážce a "nehrálo" se na čas, až do dnešní doby, kdy je agility nejen o přesnosti, ale také o rychlosti. 

Výcvikářem agility jsem se původně stala hlavně z důvodu nutnosti pokrýt nedělní tréninky v rámci ZKO Louny, avšak postupem času mne začalo trénování ostatních týmů bavit a to hlavně z důvodu, že mne naplňuje vidět ostatní, jak se posouvají a to nejen páníčci, ale i pejsci. Ráda pracuji formou pozitivní motivace, v rámci které využívám klikru, snažím se o samostatnost pejsků a vyrovnanost páníčků. 

Nyní mám šílenou fenku border kolie Amálku, s níž je pro mě běhání nekonečná výzva, neboť mě neustále překvapuje tím, co vymyslí. K šílené borderce jsem si pořídila další šílenou fenku belgického ovčáka malinois Foxu, která mi do běhání ráda povídá, nyní běháme v kategorii LA2. Za svůj největší úspěch považuji rok 2015, kdy jsem zúčastnila s Foxou mistrovství republiky plemen, kde jsme v kategorii belgických ovčáku obsadili první místo. Nejdůležitější ale je, že mě běhání s holkama moc baví a myslím, že i je.

Kristýna Vincíková

Psím sportům se věnuji už dlouho. Začínala jsem s výcvikem loveckých psů konkrétně Německým krátkosrstým ohařům, agility jsem běhala jen když mi někdo půjčil psa. V roce 2015 jsem si pořídila svou první Border Kolii Maxe (Drive on Max Royal Fellow) s cílem, že se budeme věnovat agility a sportovní kynologii a to se vyplnilo. Závodím od roku 2017, kdy jsme si stihli vyběhat postup do A2. Agility mě baví, není tak jednotvárné a občas Vás překvapí, co tam ten pes vymyslí a říkáte si, že by Vás to v životě nenapadlo.

Denisa Srnková 

asistentka

Chlupáčům jsem propadla při své první návštěvě útulku, ve kterém jsem již několik let dobrovolníkem. Propadla jsem jim natolik, že jsem se rozhodla studovat obor kynologie na ČZU. Agility jsem se začala věnovat se svým adoptovaným voříškem Bertíkem v roce 2016. Nejlepší na tom je, že během tréninků posilujeme náš vztah a důvěru formou hry, jsme prostě jeden tým. Na začátku roku 2017 přibyla do naší skromné smečky fenka Fífa, také kříženka (pravděpodobně jezevčíka a teriéra). Fífa má pro všechno obrovské nadšení a nezapře v sobě typické chování jezevčíka, tím pádem máme o zábavu postaráno, jak na parkuru tak i ve všedním životě :). Také navštěvuji různé semináře zaměřené na pozitivní posilování, problémové chování apod., které mi pomáhají chlupáčům porozumět a hledat, co možná nejlepší možnou formu výchovy a výcviku.

Blanka Komůrková